Duben 2012

Miluji Tě

29. dubna 2012 v 17:25


Tento příběh je smyšlený a omlouvám se, příběh jsem psala hodně pozdě večer, takže některé části nedávají smysl.
Sasuke jednou zamítl pomoct jednomu muži s plánem na zničení světa, tak se mu chlap chtěl pomstít:
"SSAASSUUKKEE!!!!" uff co se mi to jen zdálo? To už je tolik hodin? Na stole jedopis s nápisem: Pro Sasukeho. V dopise je napsáno: Milý Sasuke, jelikož si mě odmítl s mým plánem, za to ti vezmu to, na čem ti nejvíce záleží. Já vidím do tvé duše, vidím, koho miluješ, i když o tom ani nevíš, protože ta láska k danému člověku je dost hluboko a nechceš si ji přiznat a dát si najevo, že tu osobu miluješ. Tohle nemohl napsat nikdo jiný než… ach, nemůžu tu jen tak sedět a čekat, musím zachránit mou lásku. Je to možné, že až tímto dopisem si uvědomuji, koho miluju? Nemohu se ale k té nádherné duši ani ukázat, jsem zrádce Konohy, ona neví, že už takový nechci být, hodně jsem ji ublížil a ranil… ne nemůžu se ji ukázat, bolelo by to, když vím, že o mě už nestojí… ale přece… svou lásku nenechám zemřít! Už jdu, zlato! A je mi jedno, jestli ti na mně nezáleží, já tě miluji, dám za tebe celý svůj zatracený a zkažený život!
Sasuke vyráží, neví ale kam. Uplynulo už 10 dní a Sasuke to pomalu začíná vzdávat.
Tohle nikam nevede, nikdy tě nenajdu, lásko. Ach bože, jak hluboko jsem klesl. Proč jsem chtěl být zlý, komu všemu jsem tím ublížil?! Itachimu, Narutovi, Sakuře, ale nejvíc sobě, tím, že jsem ztratil "ji" tím svým sobectvím.
Z jednoho zchátralého stromu se ozývá něčí křik a smích… Může to být "ona"? Z ničeho nic začalo ve stromě blikat a ze stromu vylezl muž s černými vlasy, krvavýma očima a bledou zastaralou tváří.
"Ty! Mohlo mě napadnout, že to budeš ty! Kde je! Pověz mi to nebo…" "Nebo co? Co uděláš, znáš mě, zabít mě nemůžeš, jsi slabý a naivní. Myslíš, že bych byl tak blbý a předal bych ti "to" čeho si tak vážíš přímo pod nos? Ujišťuji tě, že zde není, a i kdybych ti řekl, kde schovávám tvou milou, nikdy by ses k ní nedostal. Ne, když jsem tu já!" "To si jen myslíš"
Jakmile muž vyslyšel Sasukeho větu, uviděl jen obláček dýmu. Ano, byl to jen stínový klon jak přelstít onoho muže.
Tak kde jsi, kde OZVI SEEEE! "SSAASSUUKKEE!" He? To je jako v tom snu. Už vím jak tě najít, stačí jen rozlousknout onou hádanku. Když nejsi zde, tudíž ani v tomto lese, a já tě TADY teď nemohu najít, tak budeš… Už běžím!
Velmi chytrý způsob, jak zmást Sasukeho. Sasuke začne osobu hledat všude možně, ale tam, kde je nejmenší pravděpodobnost, že bude svou lásku hledat, je jeho dům. Sasuke běží domů, leč očekává, že jeho milovaná je tam.
Byla tam, přivázaná ke zdi provazem z čakry "Sasuke pozor!" "Ach jaká slova plynou z jejích úst. Jaká vlídná krása na mě promlouvá. Jaké krásné stvoření se to na mě divá svýma zelenýma očima. Konečně jsem tě našel a už tě nikdy nechci ztratit."
Hned jak to dořekl, praštil ho ten černovlasý chlap přes hlavu. Byla to past.
"Věděl jsem, že na to přijdeš. Říkal jsem, že jsi naivní. Ani sis nevšiml, že u toho stromu byl můj stínový klon." Pích. "Tak naivní zas nejsem, ty debile!" "To si opravdu myslíš, že mě blbým kunaiem zabiješ? Ani náhodou!"
Chlápek chytil Sasuke za krk a začal ho škrtit. Sasuke použil chidori, muž se útoku vyhnul. To byla Sasukeho šance, jakmile nepřítel uhnul, vylezl Sasuke-klon z podlahy a použil chidori meč a tím chlápka zranil, ale nezabil.
"SSAASSUUKKEE!" Sasuke byl probodnut obřím mečem přímo do srdce. Nevšiml si, že na něho byla připravena past, do které vlezl. Umírá.
"Sasuke…" Tím jak Sasuke zranil nepřátelskou osobu, oslabil tak i čakry provazu. Ale i tak se z toho Sakura špatně dostávala, musela použít všechnu svou sílu, aby se uvolnila z provazů. "… prosím, neumírej." Z očí jí tekly slzy. "Myslíš, že tím, že ho opláčeš, ho oživíš? Kdybych mohl, dorazil bych vás oba. Ale takhle je to lepší zabíjíte se navzájem. Nebude už moc dlouho trvat a Sasuke na dobro zemře" "Mlč!" "Miloval tě, ale nechtěl ti to říct. Až teď si to uvědomil a riskoval svůj život, jen aby si žila, i když věděl, že ti ublížil, a že ho ani nechceš vidět. "Mlč" "Zemře jen pro tvou hezkou tvářičku a ty jen pláčeš a nic neuděláš. Jak jsi ubohá" "Řekla jsem, mlč!" a pleskla chlapovi přes krk a přes hrudník. Muž se začal chechtat, že facka ho nezabije. Jenže se nesmál moc dlouho "Ty jedna svině. To nebyla obyčejná facka. Použila jsi čakru s jedem, a když si mi pleskla, tím mi vniknul jed do srdce a do cév. Gratuluju, dokázal si mě zabít, ale Sasukeho tím neoživíš, je mrtvý." Muž zemřel. Sakura sedí nad Sasukeho tváří a pláče. Tak ho aspoň naposledy políbí. Jakmile se její rty dotkly jeho, polibek Sasuke vzkřísil. " Sakuro j-já tě miluju, prosím odpusť" "Vždyť víš, že tě taky miluju. Odpouštím ti. Pojď a zapomeň na to, co se stalo a mysli na to, co se stane teď. Zůstaň s semnou a já na oplátku zůstanu s tebou" Od té doby byli spolu. KONEC