Sladkosti

6. května 2012 v 20:42 |  Naruto povídky

Sladkosti
Omlouvám, tento příběh je velmi krátký, ale nic mě už nenapadalo.
"Miluju sladké." Řekla Anko, když se jí Sakura vyptávala, co má nejraději. "Jistě. A co děláte ve volném čase?" "Jím sladké" "Hmmm. Je vůbec doba, kdy sladké nejíte." "Když spím." "Aha. Tak jaké sladké…" "Víš, já dřív sladké moc nejedla, ale od jedné noci, jsem viděla reklamu na čokoládu, tak jsem si ji koupila." "No a dál?" "To je vše." "Bože. To si ze mě děláte srandu!" "Ale ne, no bylo to dilema. Nevěděla jsem, jestli si mám koupit bílou nebo s oříšky." "A jakou jste si koupila?!" Řekla Sakura, která měla nervy na krajíčku. "Mléčnou."Odpověděla Anko. Sakura vzteky málem vybuchla, protože článek o Anko měla odevzdat zítra ráno do novin. "Sakuro, uklidni se!" "Jak? Zítra má odevzdat váš rozhovor a jediné co mohu napsat je, že jíte sladké, a že si nemůžete vybrat mezi druhy sladký." "Dobře. Sakuro, zavři oči a představ si tu největší čokoládu na světě. Jakou má jemnou chuť a jak se ti rozplývá na jazyku jen zakousnout." A Anko si kousla. "Mistře, koušete mi ruku!" "Promiň, Sakuro, moc jsem se zamyslela. Počkej chvíli, musím si odskočit." Za okamžik se vrátila Anko s lízátkem "Tak můžeme pokračovat v rozhovoru… ehm, kde je Sakura? No nic aspoň si uvolním břicho." Blik. Sakura vyfotila Anko zrovna, když vyvalila svoje špeky. "A mám vás." Zaradovala se potichu Sakura.
Konoha ráno:
V novinách: Nejezte sladkosti, dopadnete jako Anko!
 

Miluji Tě

29. dubna 2012 v 17:25


Tento příběh je smyšlený a omlouvám se, příběh jsem psala hodně pozdě večer, takže některé části nedávají smysl.
Sasuke jednou zamítl pomoct jednomu muži s plánem na zničení světa, tak se mu chlap chtěl pomstít:
"SSAASSUUKKEE!!!!" uff co se mi to jen zdálo? To už je tolik hodin? Na stole jedopis s nápisem: Pro Sasukeho. V dopise je napsáno: Milý Sasuke, jelikož si mě odmítl s mým plánem, za to ti vezmu to, na čem ti nejvíce záleží. Já vidím do tvé duše, vidím, koho miluješ, i když o tom ani nevíš, protože ta láska k danému člověku je dost hluboko a nechceš si ji přiznat a dát si najevo, že tu osobu miluješ. Tohle nemohl napsat nikdo jiný než… ach, nemůžu tu jen tak sedět a čekat, musím zachránit mou lásku. Je to možné, že až tímto dopisem si uvědomuji, koho miluju? Nemohu se ale k té nádherné duši ani ukázat, jsem zrádce Konohy, ona neví, že už takový nechci být, hodně jsem ji ublížil a ranil… ne nemůžu se ji ukázat, bolelo by to, když vím, že o mě už nestojí… ale přece… svou lásku nenechám zemřít! Už jdu, zlato! A je mi jedno, jestli ti na mně nezáleží, já tě miluji, dám za tebe celý svůj zatracený a zkažený život!
Sasuke vyráží, neví ale kam. Uplynulo už 10 dní a Sasuke to pomalu začíná vzdávat.
Tohle nikam nevede, nikdy tě nenajdu, lásko. Ach bože, jak hluboko jsem klesl. Proč jsem chtěl být zlý, komu všemu jsem tím ublížil?! Itachimu, Narutovi, Sakuře, ale nejvíc sobě, tím, že jsem ztratil "ji" tím svým sobectvím.
Z jednoho zchátralého stromu se ozývá něčí křik a smích… Může to být "ona"? Z ničeho nic začalo ve stromě blikat a ze stromu vylezl muž s černými vlasy, krvavýma očima a bledou zastaralou tváří.
"Ty! Mohlo mě napadnout, že to budeš ty! Kde je! Pověz mi to nebo…" "Nebo co? Co uděláš, znáš mě, zabít mě nemůžeš, jsi slabý a naivní. Myslíš, že bych byl tak blbý a předal bych ti "to" čeho si tak vážíš přímo pod nos? Ujišťuji tě, že zde není, a i kdybych ti řekl, kde schovávám tvou milou, nikdy by ses k ní nedostal. Ne, když jsem tu já!" "To si jen myslíš"
Jakmile muž vyslyšel Sasukeho větu, uviděl jen obláček dýmu. Ano, byl to jen stínový klon jak přelstít onoho muže.
Tak kde jsi, kde OZVI SEEEE! "SSAASSUUKKEE!" He? To je jako v tom snu. Už vím jak tě najít, stačí jen rozlousknout onou hádanku. Když nejsi zde, tudíž ani v tomto lese, a já tě TADY teď nemohu najít, tak budeš… Už běžím!
Velmi chytrý způsob, jak zmást Sasukeho. Sasuke začne osobu hledat všude možně, ale tam, kde je nejmenší pravděpodobnost, že bude svou lásku hledat, je jeho dům. Sasuke běží domů, leč očekává, že jeho milovaná je tam.
Byla tam, přivázaná ke zdi provazem z čakry "Sasuke pozor!" "Ach jaká slova plynou z jejích úst. Jaká vlídná krása na mě promlouvá. Jaké krásné stvoření se to na mě divá svýma zelenýma očima. Konečně jsem tě našel a už tě nikdy nechci ztratit."
Hned jak to dořekl, praštil ho ten černovlasý chlap přes hlavu. Byla to past.
"Věděl jsem, že na to přijdeš. Říkal jsem, že jsi naivní. Ani sis nevšiml, že u toho stromu byl můj stínový klon." Pích. "Tak naivní zas nejsem, ty debile!" "To si opravdu myslíš, že mě blbým kunaiem zabiješ? Ani náhodou!"
Chlápek chytil Sasuke za krk a začal ho škrtit. Sasuke použil chidori, muž se útoku vyhnul. To byla Sasukeho šance, jakmile nepřítel uhnul, vylezl Sasuke-klon z podlahy a použil chidori meč a tím chlápka zranil, ale nezabil.
"SSAASSUUKKEE!" Sasuke byl probodnut obřím mečem přímo do srdce. Nevšiml si, že na něho byla připravena past, do které vlezl. Umírá.
"Sasuke…" Tím jak Sasuke zranil nepřátelskou osobu, oslabil tak i čakry provazu. Ale i tak se z toho Sakura špatně dostávala, musela použít všechnu svou sílu, aby se uvolnila z provazů. "… prosím, neumírej." Z očí jí tekly slzy. "Myslíš, že tím, že ho opláčeš, ho oživíš? Kdybych mohl, dorazil bych vás oba. Ale takhle je to lepší zabíjíte se navzájem. Nebude už moc dlouho trvat a Sasuke na dobro zemře" "Mlč!" "Miloval tě, ale nechtěl ti to říct. Až teď si to uvědomil a riskoval svůj život, jen aby si žila, i když věděl, že ti ublížil, a že ho ani nechceš vidět. "Mlč" "Zemře jen pro tvou hezkou tvářičku a ty jen pláčeš a nic neuděláš. Jak jsi ubohá" "Řekla jsem, mlč!" a pleskla chlapovi přes krk a přes hrudník. Muž se začal chechtat, že facka ho nezabije. Jenže se nesmál moc dlouho "Ty jedna svině. To nebyla obyčejná facka. Použila jsi čakru s jedem, a když si mi pleskla, tím mi vniknul jed do srdce a do cév. Gratuluju, dokázal si mě zabít, ale Sasukeho tím neoživíš, je mrtvý." Muž zemřel. Sakura sedí nad Sasukeho tváří a pláče. Tak ho aspoň naposledy políbí. Jakmile se její rty dotkly jeho, polibek Sasuke vzkřísil. " Sakuro j-já tě miluju, prosím odpusť" "Vždyť víš, že tě taky miluju. Odpouštím ti. Pojď a zapomeň na to, co se stalo a mysli na to, co se stane teď. Zůstaň s semnou a já na oplátku zůstanu s tebou" Od té doby byli spolu. KONEC

Co nás nikdo nenaučí

20. února 2012 v 16:32 | lilcaninka |  Naruto povídky


Toto je příběh Uzumaki Naruta a jeho cesty ninji, nevztahuje se to k žádnému určitému dílu Kishimota. Jsem ve psaní povídek nováček, takže omluvte, jestli to nebude "dokonalý".

Naruto se dívá z okna a přemýšlí o životě. Z toho okna vidí Sakuru, jak na něj mává s batohem na zádech. "Naruto, pojď. Jdeme do školy!" "Už běžím Sakuro. Čekal jsem na tebe!"

Na Akademii v Konoze:
"Takže si to všichni zapamatujte! Pokud nejste ve vyšší třídě než chunnin, musíte být v trojčlenných týmech a nejméně s jedním shinobi vyšší úrovně než genin! Chápete?!" řekl učitel Iruka "Ano" odpověděli všichni.

Odzvonila poslední hodina a pochopitelně jako první ze třídy vyběhl Naruto se Sakurou. Jako poslední byl Sasuke, nesnášel tu tlačenici u hlavního vchodu školy. "Mmm… Sakuro, nevíš proč je Sasuke takový odtažitý?" "Nevím, ale ráda bych se seznámila s takovým fešákem."

Naruto doma přemýšlel o Sasukem a proč se s nikým ve třídě nějak moc nevybavuje. Najednou ho spatřil jak se jen tak toulá po vesnici. Naruto se ho pokusil pronásledovat. Uviděl jak se Sasuke pozastavil u rybníka daleko od Konohy a začal plakat. Naruto přišel k němu a zeptal se "Co se stalo Sasuke?" "Co ti je do toho ty debile!" seřval ho Sasuke a utekl. Naruto běžel za ním, ale Sasukeho doběhnout nemohl. "Sakra ten kluk je moc rychlý" mumlal si pro sebe.

"Pusť mě ty zmetku!!!" Ozvalo se od někudy z lesa. Naruto to uslyšel a běžel tam, odkud si myslel, že zvuk jde. Doběhl na místo a vidí jak Sasuke je uvězněn v kůře stromu a hlavu má porostlou křovím. "Co si mu to udělal, ty parchante?" řval Naruto na divného chlápka s červenými vlasy a tmavě modrýma očima. Chlápek se otočil. "Suiton, vodní štít." Naruto se tomuto útoku vyhnul. "Naruto, nemáš proti němu šanci. Uteč!" volal na Naruta Sasuke "Doton, zemní klec" tento útok proběhl rychle, takže Naruto nestačil ninjutsu utéct"Teď jsi v pasti chlapečku. Raiton, elektrická obrana" Naruto to strašlivě odskákal. Měl všude samé popáleniny a odřeniny. " NARUTOOO, uteč! Vzpoměň si na pana Iruku co dnes říkal! Pokud nejsme vyšší třídy, než je genin, nesmíme útočit bez chunnina nebo někoho jiného výše postaveného ninjy! Měl si jít pro někoho pro pomoc!" řval Sasuke "J-já se nevzdám!" zařval nahlas Naruto a vstal ze země "Já se nevzdám svého kamaráda!" "Už mi lezete oba na nervy teď to ukon…" "Oodama Rasengan!" Naruto se dostal z klece. " Kage bushin no jutsu… Naruto rendan!" a udeřil divného chlápka. "Myslíš, že mě touto primitivní technikou pora...!" "Rasengan" Naruto vyskočil z podzemí a zabil chlápka. Jakmile divný muž zemřel, zmizela i technika, která věznila Sasukeho. "Děkuju Naruto, ale nemusel jsi tolik riskovat svůj život." "Nemáš zač…" odpověděl Naruto a pomohl Sasukemu vstát. "…víš, vždy jsem chtěl být tvůj kamarád, ale myslel jsem, že se s semnou nebavíš." Řekl Naruto"Hmm,no... já se s tebou chtěl bavit, jenže si měl vždy u sebe tu růžovou úchylku."Odpověděl s úsměvem Sasuke a společně odešli do Konohy. Smyslem tohoto příběhu je to, že odvahu a přátelství tě nikdo nikdy nenaučí. Dokonce ani ne ve škole. Takže si važ každého svého kamaráda. KONEC
 


Co by se stalo, kdybych tě políbil?

15. února 2012 v 21:51 | lilcaninka |  Naruhina povídky

Konoha ráno, Narutův byt"WAAAAW. To jsem si prospal, ale i tak jsem dost unavený"(cink, cink…někdo zvoní)"Huh? Kdo to může být?"Naruto otevře dveře… a plesk, plesk Sakura Naruta propleskla."Naruto, máš zpoždění dvě hodiny!!!"" J-Já nevěděl, že máme misi""Žádnou misi nemáme, pako, ale měli jsme se sejít u brány a tam probrat nějaké plány, co se týče našeho týmu" "Oh Sakuro, já myslel, že až zítra… hned se oblíknu a půj…""Máš smůlu, vyřešili jsme to bez tebe!""A neměl bych o tom něco vědět i já?" "Nemusíš se bát, o nic zajímavého si nepřišel… Mmm, Naruto, kolik je hodin?""Já nevím… Asi kolem druhý odpoledne"(Sakura si mumlá pro sebe)"Ale ne, Tsunade mě seřve"a se skloněnou hlavou zaryje svou pěst do Narutova čela. "Za to můžeš ty, ty pako!!" a odešla.
(Bruuuuu) Narutovi kručí v břiše "Máš pravdu bříško, dlouho jsme nebyli v Ichiraku, neboj, taťka se o tebe postará" hihňal se Naruto, oblíkl se a mrštně běžel do Ichiraku,v tom cestou za rohem potkal Hinatu "N-Naruto-kun?" "Čau Hinato, nemáš hlad? Zvu tě na rámen, teda jestli chceš."Hinata se jen začervenala"Tak nic Hinato, asi jsi jedla, tak půjdeme jindy." " N-Naruto-kun půjdu" "Hihi tak pojď."
"Další"řve na kuchaře Naruto, čímž chce naznačit další porci vepřového miso" Hinato ty si nedáš? Měla jsi jen jednu porci." "J-Já už nemám hlad." "Aha. Nechceš se po jídle projít po Konoze?"Hinata zrudla a omledla, vždy byl její sen projít se s Narutem. "Hinato… ha už jsi vzhůru. Tak souhlasíš?" "Naruto, já, já, já, já, já… nevím co říct, a-asi ano" " OK. Jdeme teď?" "Em… j-jo"
"Tohle je moje nejoblíbenější místo"řekl Naruto Hinatě "Opravdu? Je to tu zajímavé, ale mě toto místo něco připomíná." "HA HA vždyť je to tvoje zahrada!" "Asi jo, víš, já tu nikdy nebyla a…" "A proč?" "Protože nejsem toho hodna, Tato zahrada je určená pro trénink Hyuuga členům, těm nejlepším. Ale já jsem jen ostuda tohoto klanu, otec do mě vždy vkládal naděje, ale já ho jen zklamala, jsem z hlavní rodiny, jsem nejstarší, a přesto mě dokáže porazit každý, i moje mladší sestra…" Hinata se rozbrečí "…nemám právo nosit jméno Hyuuga, jsem jen přítěž, já sem nepatřím, zklamala jsem otce, matku a dokonce i tebe. Vždy jsem na tebe chtěla zapůsobit, nezdařený pokus…" Naruto chtěl Hinatu utěšit, ale nevěděl jak.Podíval se do jejich uplakaných očí.A najednou ji políbil. Šlo to úplně samo, a než se nadál, jeho rty se dotkly, dívčiných. Naruto zpanikařil, ale místo toho, aby přestal, pokračoval dál. Hinata byla červená jako rajče, tohle netušila. Naruto si nakonec uvědomil, co dělá, odtrhl se , omluvil se Hinatě za zmatek a odešel domů. Doma přemýšlel, co se odpoledne událo"Zamiloval jsem se" Naruto vzdychl a nakonec usnul. KONEC

Kam dál